Příprava a samotný průběh závodu naštěstí neprobíhal zdaleka za tak dramatických okolností jako tomu bylo v případě Houšteckém cyklomaratonu, ale procházka "růžovým sadem" rozhodně nebyla :-). Cestu z Prahy do Josefova dolu (cca 116 km) jsem autem absolvoval v překvapivě krátkém čase. Kupodivu jsem po cestě moc nebloudil ani neuvízl s autem v příkopu. To byla oproti poslednímu závodu příjemné změna :-). Místo pro parkování jsem našel zázračně blízko - cca 200 metrů od startu. Někteří chudáci, které jsem potkával po cestě parkovali až 5 km daleko.
Relativně v poklidu jsem se převlékl a došel si vyzvednou startovní číslo, tričko, čip, časopis Anno a spoustu dalších kravin :-). Po krátkém experimentování se mi podařilo korektně si nasadit čip nad levý kotník. Tento čip měřil průjezd startem / cílem každého závodníka s přesností na setinu vteřiny. Postupně jsem připevnil startovní číslo, nalepil na řidítka telefonní číslo na horskou službu (bylo povinné) a 10 minut před začátkem závodu jsem se vydal hledat své místo na startu. Po cestě jsem do sebe stačil natlačit (doslova) trochu energetického gelu, který byl součástí balíčku, který každý obdržel před startem. Chutnalo to nevalně a vypadalo to ještě hůř. Trošku mi to připomínalo "amrouny" z návštěvníků. Svůj účel to ale asi splnilo.
Vzhledem k velkému počtu závodníků (cca 2 500) se startovalo v 6. vlnách podle přidělených startovních čísel. Já jsem měl původně startovat ve 4. vlně, ale na startu bylo tak narváno, že jsem se nestačil včas probojovat na své místo a tak jsem vyrazil až v 5. vlně. V praxi to pro mne neznamenalo žádný problém, protože čas každého závodníka se začal měřit až po průjezdu startem.
| Trať | 60 km |
| Čas | 2:56:36 |
| Maximální rychlost | 71,4 km/h |
| Průměrná rychlost | 20,4 km/h |
| * Vydaná energie | 2 640 kCal |
| * průměrná tepová frekvence | 160 |
| * v zóně | 1:01:03 |
* ... údaje ze sporttesteru (Polar A5)
Po startovní výstřelu jsem (narozdíl od minulého závodu) nevrhal bezhlavě vpřed, takže se první zatáčka obešla bez pádu :-). I přesto, že jsme startovali v několika vlnách, bylo začátek závodu docela "maso". Zvláště pak ve výjezdu k přehradě byla většina závodníků nucena sesednout a kolo tlačit. O to větší problém pak byl prodírat s na kole 10stupem tlačících závodníků na úzké lesní cestě.
Po cca 20 km jsem se dostal do poměrně velké krize. Začal jsem ztrácet sílu a výrazně zpomalovat. Vycucnul jsem zbytek energetického gelu a čekal jsem na občerstvovací stanici jako na smilování. Vysvobození přišlo na cca 25 km. Na občerstvovací stanici jsem sesedl a začal doplňovat energii banánem, müsli tyčinkami a iontovými nápoji. Došel jsem si na malou a udělal pár snímků. Tímto odpočinkem jsem ztratil asi 6 minut (což mne stálo asi 140 míst), ale bez této pauzy bych dojel asi těžko.
Zbývajících 40 km už se mi jelo parádně. Trošku nepříjemná byla jedna hřebenová partie, kde teplota klesla blízko k nule a díky mlze byla dost omezená viditelnost (cca 10 metrů). Jednalo se však o relativně krátký úsek. Většinu času svítilo sluníčko a těm pár loužím se dalo bez problémů vyhnout.
Ke konci závodu mi zbývalo překvapivě dost sil a tak jsem posledních 10 km začal zrychlovat a předjel jsem odhadem pár stovek závodníků. Do cíle jsem dorazil po 2 hodinách a 56 minutách. Tímto časem jsem se zařadil na 1180. místo (z cca 2500 závodníků) v celkovém pořadí.
| Umístění ve skupině (muži do 40 let) | 870. | z 1 657 míst |
| Umístění mezi muži | 1 143. | z 2 258 míst |
| Celkové umístění | 1 180. | z 2 440 míst |
Podrobné výsledky závodu naleznete v v samostatné sekci. Výše uvedený čas představuje průměrnou rychlost kolem 20 Km/h. Uznávám, že to není žádná velká sláva, ale terén byl opravdu dost náročný (převýšení 1197 m - profil trati a mapu naleznete zde). Na druhou stranu nás po cestě potkalo pár dost dobrých sjezdů (4-5 sjezdů kdy se rychlost pohybovala kolem 60 km/h). Při jednom z nich jsem dosáhl maximální rychlosti přes 70 km/h. Bomba!
Po dojezdu do cíle jsem chvilku relaxoval, sledoval exhibici na U rampě a vyhlašování vítězů.
Po krátkém odpočinku jsem nasedl do auta a vydal se do Špindlerova Mlýna, kde mne čekalo kácení, řezání a štípání dříví :-) ..... to už je ale jiná kapitola :-)
kompletní fotogalerie ZDE
Trasu Praha - Stará Boleslav jsem urazil v rekordním čase. Vše začalo vypadat nadějně. Komplikace nastaly ve městě, kde jsem neuvěřitelně dlouho marně hledal stadion Houšťka. 15 minut před startem vše vyvrcholilo tím, když jsem na radu (už asi páté babičky, která si byla 100% jistá, kde stadion je) otáčel auto do protisměru a najel prostředkem vozu na pařez u okraje silnice tak nešťastně, že mi zůstala obě přední kola ve vzduchu!
Vzhledem k mému pozdnímu příchodu jsme se hned po startu museli začít od zadu doslova prokousávat celým startovním polem, které čítalo něco kolem 400 cyklistů. Díky 2 pomalejším tlouštíkům a rozmáčené cestě jsem se nevyhnul prvnímu pádu již 50 m za startovní čárou :-(. Pád to nebyl nijak vážný a představoval zdržení pouze v řádech několik desítek vteřin.
Samotný závod probíhal již v klidnějším duchu. Občasné problémy způsobovalo všudy přítomné bahno a špinavá voda, která odletovala jednak od mých pneumatik (blatníky jsem frajesky nechal doma) a jednak od pneumatik závodníků jedoucích přede mnou. Záhy jsem pochopil, že vytírat si bahno z očí rukama (které byly také od bahna) moc nepomáhá a tak jsem na exponovanějších úsecích pouze zavíral oči :-). To samozřejmě na jedno místě vedlo k menší kolizi, ale všichni 3 jsme to ustáli bez pádu :-).
Když jsem měl pocit (ten den již potřetí, ale zpětně vím, že již oprávněně), že se blížím cíl, tak jsem sebral poslední síly a opět vyrazil dopředu. Podařilo se mi předjet přibližně dalších 10 závodníků.