Miami - den 2

Druhý den jsme ráno posnídali na South Beach - hned vedle našeho hotelu - a vydali se do centra Miami. Tam jsme se na chvilku zastavili v Marině, kde jsme se občerstvili pár koktaily ;), okouli pár krámků a vydali se směrem k ostrovu Key Biscayne.


View Florida 2010 in a larger map

Key Biscayne se nachází kousek na jih od centra Miami a je s pevninou spojen (tak jako ostatní "keys") dálničním mostem. Mýto je myslím kolem 2 USD. Při 3 lidech v autě, jsme se z tohoto tedy úplně finančně nehroutili ;).  Na ostrově se nacházejí dva národní parky (Crandon Park a Bill Baggs Cape Florida State Park). Prvním z výše uvedených jsme jen bez zastávky projeli, ale ve druhém jsem se zastavili a prošli se podél pobřeží Atlantického oceánu. Došli jsme až k majáku Cape Florida Light, který patří mezi nejstarší dochované stavby v Miami-Dade County. Na tomto malebném místě jsme pořídili celou řadu snímků.

   

Počasí bylo v tento ten velmi aprílové. Většinu času bylo jemně zataženo. Po obloze se mraky honily poměrně velkou rychlostí, takže pouze čas od času vysvitlo sluníčko. Někdy to netrvalo ani minutu, než se opět zatáhlo. Nikdy jsem nevěřil, kolik dokážu udělat fotek za 30 vteřin ;).

   

V jednu chvíli začalo najednou dost hustě pršet. Podařilo se nám naštěstí rychle schovat v domečku, který se nacházel v bezprostřední blízkosti majáku. Byla to ale jen rychlá přeháňka. Po 10 minutách opět vysvitlo sluníčko a my mohli pokračovat v procházce.

Když jsme se vraceli zpět na parkoviště, tak se nám podařilo vyfotit mývala (nebo co to vlastně bylo za zvíře), který se bezostyšně přehraboval v koši plném odpadků. Kolem 17:00 jsme se vydali zpět do hotelu. Mili si vzala teplejší oblečení a pak hurá zpět do Bayside na noční projížďku lodí po Biscayne Bay. Podařilo se nám ukecat malou slevu, takže jsme lístek na loď pořídili za $26 místo $30. Já si za ušetřené peníze obratem koupil zmrzku ;).

  

Krátce po vyplutí se nám naskytl úchvatný pohled na panorama nočního downtown Miami. Z počátku jsem měl trošku obavu z toho, jak vyjdou noční snímky pořízené z jedoucí a houpající se lodi.

  

Ukázalo se však, že moderní čipy našich foťáků a stabilizátory našich objektivů odvedly skvělou práci. Díky vyššímu ISO jsme dosáhli celkem rozumných časů a přitom fotky nijak extrémně "nešumí". Na plakát A3 nebo do fotobanky to asi není ;), ale na web to bohatě stačí.

      

Po celou dobu vyhlídkové plavby nás provázel živý komentář milé slečny. Kromě jiného jsme se také dozvěděli, že osvětlení této budovy stojí neuvěřitelných 7 000 USD za jedinou noc! Mám obavu, jestli jsem vůbec správně rozuměl ;).

Z blízka jsme si prohlédli Star Island a na druhé straně také Fisher Island. Na obou ostrovech mají svá sídla a rezidence světové celebrity jako například Tom Cruise, Boris Becker, Will Smith, Madonna, apod. Ceny pozemků a nemovitostí se zde šplhají do astronomických výšek.

Po návratu na pevninu jsme sedli do auta a zamířili zpět do hotelu. Časový posun nás stále ještě docela zmáhal, takže jsme padli do postele a opět usnuli jako dřevo ;). V mém případě to vlastně nebyla tak úplně pravda. Já jsem ještě popadl netbook a seběhl do hotelové lobby nahrát pár fotek na Flickr ;).

Miami - den 1

V tomto - a pár dalších - článcích  se pokusím stručně shrnout naše putování po Floridě, kam jsem se v březnu 2010 vypravil s Mili a Tomášem.

Středa 10.3. - den první - Miami

Letenku do Miami se podařilo Tomášovi sehnat za příjemných 14.700,- (včetně všech tax a poplatků). 8 hodinový let Praha - New York s Deltou Airlines byl celkem v pohodě. Překvapil mne pouze věkový průměr letušek, který byl na tomto letu podle mého kolem 55 let! Fakt nekecám. Nejmladší bylo minimálně 50! To jsem koukal.

Těsně před dosednutím na letišti JFK v NY se nám naskytl hezký pohled na pláže Long Islandu (tedy úplně jistý si tím nejsem, ale co jiného by to bylo ;)).

V NY jsme museli 4 hodiny čekat na navazující spoj do Miami. Na cestu do města to bylo málo a na bloumání po letišti či barech moc. Rozhodli jsme se tedy pro salonek, kam jsme se (po zaplacení 25 EUR) dostali díky Tomášově Priority Passu. Za odměnu jsme mohli jíst a pít co hrdlo ráčilo, čehož jsme nadšeně využili ;). Potěšila také Wi-Fi zdarma, díky které jsem stihl ještě vyřídit pár pracovních restů.

          

Let z NY do Miami (opět s Deltou Airlines) trval něco málo přes 3,5 hodiny. Po dosažení 3 000 stop byla k dispozici Wi-Fi. Sice byla tato služba placená (9,90 USD / let), ale stejně to považuji za velmi užitečný servis. Jinak tedy v průběhu tohoto letu bylo placené skoro všechno :(. Jídlo, pití, filmy ... to vše pouze za poplatek ... jo, holt krize je krize. Naštěstí jsme se dostatečně nasytili v salonku na JFK, takže jsme let zvládli bez zbytečný výdajů ;)

Krátce po 20:00 jsme přistáli na letišti v Miami. Poměrně dlouho jsme čekali na zavadla. No vlastně pouze na moje, protože Tomáš letěl (jak je jeho zvykem) pouze s příručním zavazadlem ;). Následně jsem se začali shánět po shuttle busu, který nás doveze do auto půjčovny. Naštěstí netrvalo dlouho a po opuštění letištní haly jsme zmíněny bus označený logem společnosti Alamo potkali během pár minut. Nasedli jsme a přibližně po 10 minutách jsme už stáli u přepážky a vyřizovali formality. Původně jsme měli rezervován vůz třídy "Compact - Nissan Versa or similiar". Díky zmatkům na parkovišti jsme ale nakonec (za stejnou cenu) získali  Chevrolete Malibu LT, který byl  ve třídě "Standard" - tedy o 2 třídy výše ;).

          

Půjčení auta (ve třídě Compact) stálo myslím 525 USD na 11 dní. Půjčovné v té vyšší třídě bylo ale asi jen o 50 USD (na 11 dní) dražší. V budoucnu bych si tedy raději těch 50 USD připlatil, protože ty auta ve třídě Compact jsou fakt dost malý a když musíte 10 dní tahat všechny zavazadla co máte, tak to není moc pohodlné.

Z letiště jsme se vydali na South Beach, kde nás v hotelu Cavalier již netrpělivě očekávala Mili, která přiletěla o cca 4 hodiny dříve letem Praha - Frankfurt - Miami. Díky společné práci navigací iGo8 a Nokia Maps jsme se bez větších problémů dostali z centra Miami a bezpečně dorazili na Ocean Drive ;).

Zde jsme chvíli marně hledali místo na zaparkování. Nakonec nám nezbylo nic jiného, než využít hotelových služeb a zaparkovat auto za 25 USD / noc v garážích - auto bydlelo tedy pomalu dráž, než my ;). Kolem 23:00 jsme se dostali na pokoj a po přivítání s Mili jsme padli do postele a usnuli jako dřevo ;).